Podněcoval Donald Trump úmyslně svým jazykem násilí? to je jedno.

Řečníci a spisovatelé by měli být zodpovědní za svá veřejná slova, ať už je jejich jazyk doslovný nebo obrazný.

Trumpovi příznivci se účastní shromáždění ve středu 6. ledna 2021 ve Washingtonu. (AP Photo/Julio Cortez)

Politický konflikt v Americe, včetně druhého procesu s impeachmentem bývalého prezidenta Donalda Trumpa, částečně spočívá na jazykovém rozlišení. Kdy má řečník nebo spisovatel něco na mysli „doslova“ na rozdíl od „obrazně“?

Obránci bývalého prezidenta nás už nějakou dobu nabádají, abychom jeho slova brali vážně, ale ne doslova.

V eseji na toto téma z roku 2011 jsem tvrdil, že „na metaforách záleží“.

Veřejní řečníci a spisovatelé – ať už to jsou politici, pedagogové nebo novináři – by měli nést odpovědnost za své metafory.

Metafora, forma obrazného jazyka, který srovnává jednu věc s druhou, může být ctnostná nebo zlá. Špatné metafory vyjadřují falešná přirovnání, jako když bývalý prezident George W. Bush mluvil o „křížové výpravě“ na Blízkém východě proti teroristům. Ke cti mu slouží, když byl upozorněn, přestal ho používat.

Použil Trump jazyk určený k podněcování násilí? Moje odpověď je „ano“ a „ne“.

Pamatujete si, když bývalý prezident Bill Clinton odpověděl na otázku žalobců: „Záleží na tom, jaký je význam slova ‚je‘? Nejsem právník ani ústavní vědec, ale otázka, zda Trump spáchal „vysoký zločin“, částečně závisí na tom, co znamená „boj“, což je slovo, které bývalý prezident znovu a znovu používal na protest proti výsledku. voleb.

Jaký je „doslovný“ význam slova „bojovat“?

Zde potřebujeme dvě definice. Nejprve pro „doslovný“ ze slovníku American Heritage Dictionary:

Být v souladu s přesným nebo primárním významem slova nebo slov, v souladu s ním nebo s ním.

Nyní přejdeme k doslovnému významu „bojovat“:

Pokusit se ublížit nebo získat moc nad protivníkem údery nebo zbraněmi.

Jak postupujete po vrstvách definic, význam boje se stává méně doslovným, jako když chceme „bojovat s rakovinou“ nebo „bojovat s pokušením“. V těchto zvyklostech není navrženo žádné násilí, pouze rázný odpor.

V tomto smyslu jsou nejběžnější použití slova „boj“, řekl bych, slovní obraty, přirovnání, metafory. Neustále to používám takto: 'Musíme bojovat jako čert za lepší veřejné školy.'

Také zneužívám rozlišování, zejména v příslovcích „doslova“ a „obrazně“. Jako v: 'Když Buccaneers drželi Chiefs bez touchdownu, aby vyhráli Super Bowl, doslova mi explodovala hlava.' Kdyby ano, moje žena by musela zavolat úklidovou četu.

Poznámka k použití v American Heritage Dictionary mě utěšuje v tom, že nejsem sám:

Již více než sto let kritici upozorňují na nesoudržnost používání doslova způsobem, který naznačuje přesný opak jeho primárního smyslu „způsobem, který je v souladu s doslovným smyslem slov.“ V roce 1926 například H.W. Fowler uvedl příklad „300 000 unionistů… bude doslova hozeno vlkům“. Praxe nevyplývá ze změny významu doslova samo o sobě – pokud by tomu tak bylo, slovo by již dávno znamenalo „virtuálně“ nebo „obrazně“ – ale z přirozené tendence používat slovo jako obecný intenzivní význam „bez přehánění“, jako např. S projektem neměli doslova žádnou pomoc od vlády , kde není zamýšlen žádný kontrast s přeneseným významem slov. Volnější použití slova doslova obvykle nezpůsobuje problémy, ale může to vést k nechtěnému komickému efektu, když je slovo použito spolu s idiomatickým výrazem, který má svůj zdroj v zamrzlé řeči, jako např. Doslova jsem zemřel smíchy .

PolitiFact má sledoval Trumpův jazyk před útokem na Kapitol s dotazem, zda jeho slova podněcovala k násilí. Znovu a znovu, v tweetech, na shromážděních a ve svém projevu před povstáním, Trump používá sloveso „bojovat“.

Ale je pravda, že jsme to slovo všichni použili, aniž bychom zamýšleli násilí. Silnější argument by mohl být použit proti prezidentovu právníkovi a humbuku Rudymu Giulianimu, který davu navrhl: „Pojďme soudit bojem“ jako jediný způsob, jak zvrátit výsledky voleb.

Zde nabídnu názor: Donald Trump nezamýšlel, aby jeho slova vyústila ve vražedné násilí v Kapitolu. Nemyslel „doslova“, že by jeho příznivci měli vzít zbraně a použít je proti policii.

Ale zde se vracím k případu, který jsem uvedl před 10 lety: Všichni bychom měli nést odpovědnost za svůj doslovný jazyk. Ale musíme být také zodpovědní za náš obrazný jazyk, metafory, přirovnání, analogie a další. A vy byste měli nést největší odpovědnost, pokud zastáváte nejvyšší úřad v zemi.

Zde je můj vlastní obrazný jazyk: Ten dav Trumpových příznivců byl soudek dynamitu. Prezidentova slova zapálila pojistku. V jednom z nejslavnějších prohlášení o svobodách a povinnostech prvního dodatku, soudce Oliver Wendell Holmes Jr., v nesouhlasném stanovisku v případu Abrams v. USA z roku 1919, napsal: Nejpřísnější ochrana svobody projevu by nechránila muže v falešně křičet oheň v divadle a vyvolávat paniku.“

Ať už svá slova myslel v doslovném nebo přeneseném smyslu, Trump promluvil a příznivci, kteří ho milovali a chtěli, aby zůstal prezidentem, jednali nenávistně a násilně. Nese za to odpovědnost, ať už je odsouzen nebo ne. Myslím to doslova.